Barevná litografie
 |
Dopsat text.................
Příroda
Tato fotogalerie je prázdná.
Kontakt
Alena ŠlapákováU Parčíku 231, Kunice-Vidovice, Praha východ
605 223 814
Básně
Strom života mého
07.12.2022 19:40
Strom života mého.doc (40 kB)
—————
Jarní proměny
07.12.2022 19:31
Jarní proměny
—————
Modlitba pro Alenu
24.10.2010 16:01
Otče můj, odpusť, že neříkám ti náš,
jsi mé soukromí, má jistota, kterou rozdáváš, jsi moje vědomí,
jsi vším, co mám, a co svým srdcem poznávám.
Jsi v každé buňce mého těla, jsi neúprosná střela mého svědomí,
jsi vším, co vidět smím, i tím, co nevidím.
Jsem člověk a ty jsi Existence Nejvyšší,
mně...
—————
Vzpomínka na zemřelého
24.10.2010 16:00
Můj milý, tak často se teď objevuješ,
přijdeš a pomiluješ mne láskou, jež nezná podmínek,
jsi plamínek, protože jsi věčný, svým dechem roztančíš plameny ohně,
jehož síla mne zvolna opouští.
Nikdy jsi neodešel, i když tvé tělo, co chtělo dobýt svět,
už jemným prachem vystlalo svůj hrob.
Je to tak...
—————
Moje anima
24.10.2010 15:58
Jsi růže nebo trn má královno? Jsi příslib jara nebo návrat zimních dnů?
Jsi poupě při rozbřesku nebo noční můra snů,
do nichž jsem tě uzavřela před světem?
Možná jsi květem z krve mého těla, nebo jsi bludička, jež mne svádět měla,
nebo jen stín, kterým bys chtěla připomenout mi svou...
—————
Zkamenělé ticho
31.08.2008 12:27
Jemný šelest jejich rukou polyká skřípavé zvuky, které jdou pokojem.
Obrazovka promítá dramatické stíny, které ti dva nevidí,
možná nechtějí vidět, snad se zlobí na sebe i na čas,
co zbytečně ukrajuje neplodné vteřiny jejich nedramatického večera.
Jsou ochromeni citem?
Nebo je to...
—————
Vezmi své světlo
01.02.2008 12:19
Najdi svou odvahu uvěřit, že tvá duše tě volá a podrž svou víru na chvíli,
až se tvé srdce otevře a odevzdá ti dar nejkrásnější,
tvé vlastní světlo lásky, které v tobě spalo.
Vezmi to světlo do dlaní a podrž na chvíli,
až tvé ruce tmu prozáří a stanou se tím světlem,
a vztyčený prst bude tvým...
—————
Mému synovi
28.09.2001 11:04
Ještě včera svítilo slunce na náš dům,
v němž jsem tě viděl vyrůstat,
den po dni, jak plynuly roky,
tvé krůčky a kroky měřily čas, který mi zbýval.
Nelítostný a krutý příval mě trhal od tebe
v syrové beznaději víc utopen než živý,
neschopen uronit slzy, které se draly ven,
podoben snu,...
—————
Minulost
01.06.2001 12:00
Tak dlouho tě znám,
do věků minulých musela bych jít a být vědmou,
abych našla konce tvého počátku.
Jsi starší než mé vědomí,
jsi matkou mého svědomí,
jež stvořeno bylo, abych pochopila.
Tak krutá se mi zdáš,
a přece jsou chvíle, kdy nevěřím tomu, co vím
a do snů tě uzavírám, i když bdím.
Chci...
—————